"živá" reportáž:

Sešli jsme se v hojném a symbolickém počtu 12, takže už jen počkáme na poslední poutníky a pak už vyrazíme vstříc sv. Vojtěchu.

Tak nakonec nás vyjelo celkem 15!

První občerstvovací stanice - u Klavarské vodní elektrárny. Abychom se všichni lépe poznali, hrajeme si na novináře.

První zkoušku odvahy jsme hravě zvládli a teď už stojíme u stanice číslo 2 - osada Labe před Velkým Osekem. Seznamování probíhá tentokrát za pomoci šátku po způsobu španělských toreadorů.

I přes obtížný hmyz jsme úspěšně zalepili první defekty - Vojtovo vypadlé sklíčko z brýlí a píchlou duši otce Karla; mezičas jsme vyplnili hrami. Teď už ale pokračujeme po břehu Labe dále.

Na hřišti u osečského přívozu doplňujeme energii svačinou, hrajeme fotbal a sbíráme kaštany.

Fotbal skončil remízou, teď už ale honem honem za sv. Vojtěchem!

Dorazili jsme k rodišti sv. Vojtěcha a sv. Radima, kde na místě bývalého kostela budeme mít mši svatou celebrovanou otcem Karlem.

Po posilnění duchovním a zazpívání naší oblíbené písně Andělé nade mnou bdí se ještě posílníme tělesně, a pak se už začneme vracet.

Vyjíždíme!

Projíždíme Volárnou, ale nezastavujeme, máme zpoždění :-D

Poslední stanice v kukuřičném poli padla, teď už pojedeme v kuse až k faře! (Retrospektivní poznámka: nakonec jsme se zastavili ještě několikrát :-D)

Projíždíme Sendažicemi.

Vjezd do Kolína jsme oslavili těsným minutím konkurenčních cyklistů.

Přední voj doráží ke kolínské faře! Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme - už jsme tu!

Cyklopouť jsme zakončili tak, jak jsme ji začali: společnou modlitbou. Pak už jsme si řekli jen poslední "ahoj!" a vydali jsme se každý svou cestou. Věřím ale, že dnešní pouť si ve svých srdcích poneseme ještě dlouho!

Tímto děkuji všem organizátorům i účastníkům, hlavně otci Karlovi, protože pouť s knězem je ta nejlepší. Již brzy sem přidám i odkaz na menší galerii z dnešního dne. Ještě jednou díky a zase někdy na dalším výletě!